Přejeme všem krásné Vánoce a veselý nový rok. S.T.Ivan
Ahoj, tak už jsem tu, Tobiáš řečený Tobík, ještě na to teda neslyším, ale učím se. Rodiče moc spát nenechám, aby si odvykli tý pohodičce přede mnou, tomu je na pár let konec. Mám totiž furt hlad, a když jde o jídlo, to já se klidně přihlásím, několik večeří a svačinek pro mě není problém. Už bych jim to řekl sám, ale nějak mi nejde mluvit, tak zatím jenom vydávám skřeky a hučím jako sova. A taky chrochtám, prej jsem jako prasátko, možná je to i tím, že mám furt špinavý ruce a nenechám si je umejt, musím mít totiž pořád pěsti, jsem vždy připraven. Držím i hlavu, teda když se mi chce, takže někdy vypadám jako pod parou, rodiče mi říkají datel, no trochu mi ta hlava padá dopředu a dozadu, ale na stromy zatím nelezu. Teď ve třech měsících jsem objevil, že mám ruce, tak si je cpu do pusy, protože co jinýho s nima? Kolem mě se válí děsně hraček, ale zábavnej je jenom ten kolotoč nade mnou, protože nemusím nic dělat, koukám na něj a on mi hraje, ale já stejně nejradši dělám letadlo, když mě někdo nosí, to mám hned lepší výhled, ale myslím, že to rodiče moc rádi nemají, protože mně tak nosí, jenom když o to půl hodiny před tím důrazně žádám. Spát se mi taky moc nechce, to je ztráta času, když je tu tolik zajímavých věcí okolo, jenom když jsem venku a drncáme přes ty velký kořeny v lese, tak to je konečně pořádná ukolíbavka, to se i hecnu a spím. A nejradši mám, když mně hlídají babičky a prababičky, ty jsou ze mě nejvíc nadšený, tak se na ně na oplátku směju, to už jsem se taky dávno naučil a myslím, že se mi to bude v budoucnu hodit :). T.
Jěště přikládám různé fotky z října a listopadu.
V sobotu jsem se opět nechal vyhecovat na triatlon do Šťahlavic, počasí mělo být dobré, je to blízko, tak proč ne.
Formu jsem výborně vyladil v pátek ráno na hokeji (hrát v 6 lidech a po 6 týdnech, dokáže pěkně zakousnout stehna), ale tím jsem se nenechal rozhodit, večer na nohy namazal co se dalo a v sobotu ráno jsem mohl i chodit. Taktiku na triatlon jsem měl jasnou - plavat prsa a ne moc rychle, abych měl i něco z dalších disciplín (docela jsem si uvolnil nohy z toho hokeje:). Pak kolo, před startem jsem si snažil oživit trať (minule jsem trochu bloudil, nenechali mi vzít si mapník a fáborků bylo po skromnu). Do kopce žádná sláva, na soustředění v Caparticích to šlo lépe, ale při závěřečné časovce jsem se slušně rozjel. Pak už zbýval jen běh 6km ve 40°C. Bohužel jsem nestihl našláplej rozběh s Petrem a spol. V mém jsem nechal první dva trochu cuknout, že zůstanu v druhé skupince s mírným odstupem, bohužel všichni z mé skupiny po 400m odbočili na krátký běh a rázem jsem byl sám a tak doběhl zbývajících 5,5km. Časy jsem si s porovnáním od minule vylepšil, takže převládá spokojenot. Na výsledky si budeme muset ještě chvíli počkat, po 3h po doběhu ještě nebyly, i když při vyhlášení výsledků převzalo cenu i výpočetní středisko za perfektní práci.
V neděli jsme se šli mrknout na Pilsenmana. Fotky jsou pod odkazem.
Tradiční o-bikové 5-denní pod taktovkou KOSáků z Plzně (více fotek). (s)
Se svatbami se nám roztrhl pytel, ani nestačíme na všechny dorazit. Před čtrnácti dny to byli Kráťa s Olinou a Kristýna s Pawlem. A včera Miri s Vydrou, Martinovi s Bedřiškou přejeme alespoň na dálku všechno nejlepší. (s)
5.5. jsme vyrazili do Tyrolska. Cestou jsme se stavili na pohádkovém zámečku Neuschwanstein, který už jsme dlouho chtěli vidět, pak jsme ale zjistili, že to není ten, který myslíme, ale to vlastně nevadilo. Večer jsme dorazili do našeho ubytování u madam Gisely a druhý den jsme se vydali na vodopády Stuibenfall, kde máme pro příště schovanou ferátu s přechodem vodopádu. Další den začalo kapat, tak jsme se zabalili a jeli do Innsbrucku na skokanské můstky, toho času zavřené pro veřejnost, i pro Čechy, pak jsme prozkoumali zahrady zámečku Ambras i s několika stovkami druhů zvířátek - kachen, hus, labutí, a taky zrzavých kachen, a pak jsme jeli do centra najít Swatch obchůdek na náhradní díly, protože mi ho v Čechách zrušili. Večer jsme dojeli na druhé ubytovací stanoviště u Ruprechtrů, hned u jezera Achensee, které jsme ve středu (na náš svátek, ne jejich) skoro celé objeli na koloběžkách. Stali se z nás totiž pajdavkáři. Další den jsme objeli jedno menší jezírko, kde bylo až moc zběsilých motorkářů, a v pátek začalo pršet a už nepřestalo do víkendu, tak jsme se přesunuli na chaloupku. V sobotu svatba na Rabí a ´voda´ ve Strakáčích, v neděli relax na Šumavě a v pondělí se nám do práce ještě nechce, tak nejdem. Také tu máme několik fotek. (i)
